Tempest Rising s přehledem splnilo slibovaný návrat ke kořenům klasických RTS. Přináší vyvážený mix nostalgie, inovací a moderního zpracování, čímž potěší veterány žánru i nováčky.

Vývojářům z Compulsion Games se podařilo vytvořit skvělé prostředí temné pohádky. Procházet jednotlivými kapitolami je pastva pro oči i uši. Zážitek bohužel kazí například recyklovaní nepřátelé.

Atomfall je na první pohled velmi solidním titulem, který vás dokáže svou zhruba 10 až 15hodinovou herní dobu udržet. Už na druhý pohled ale rozeznáte poněkud plytkou hratelnost.

Možná nejde o ten nejlepší díl série Like a Dragon, ale rozhodně jde o jeden z nejnávykovějších. Svěží vítr do plachet série, která ale nepřichází o nic, co ji činí tak výjimečnou.

Assassin's Creed Shadows je po technické stránce velmi dobře zvládnutým dílem série. Prostředí Japonska je nádherné, hlavním neduhem je ovšem neustálá potřeba grindování.

Clair Obscur: Expedition 33 je svěží závan nápaditosti. I když je nejednou zjevné, že se jedná o indie titul, je to také jedna z nejlepších a nejoriginálnějších her, které jsme hráli.

Pokud se chcete cítit jako fotbalový génius na hřišti, i mimo něj, tak má EA tento rok hru přesně pro vás. Dolu ji stahují zejména občasné propady snímků za sekundu.

Sniper Elite Resistance působí jako odfláknuté DLC, které přidalo do hry sedm nových map v základní verzi. Stačí to? Ani omylem. Tohle je příklad toho, jak by se hry dělat neměly.

Two Point Museum je skvělou budovatelskou strategií, u které budete spíše relaxovat než řešit miliardu grafů a mikro-management. Díky rozličným zaměření různých muzeí se vám hra rychle neomrzí.

Monster Hunter Wilds je hra, kterou si fanoušci série vysnili. Titul vlastně nedělá ve svém jádru nic výrazně nového, ale to také znamená, že veteráni přesně ví, do čeho jdou.